Důležité ke zkouškám

Jak probíhají závěrečné zkoušky aneb informace, které musíte vědět

Závěrečná zkouška je vyvrcholením vaší přípravy, kde musíte zkoušejícímu předvést, že není překážka, abyste mohli být „vpuštěni“ do provozu bez rizika nebezpečí sobě nebo jinému.

Pokud se necítíte před zkouškou jistě, nechoďte na ní a připlaťte si další hodiny výcviku. Ušetříte si tím nervy a další platby navíc, které pak stejně přijdou, ať už ve formě platby za opakovanou zkoušku a to jak Městskému úřadu, tak autoškole. Ukazuje se totiž stále více, že povinných 28 vyučovacích hodin v jízdě ne všem stačí. Ze zákona stanovených 28 vyučovacích hodin (45 min jako ve škole) je jen nezbytné minimum, kdy bez jejich absolvování autoškola nesmí žáka ke zkoušce předvést.

 

Přišel den „D“ a jdete ke zkoušce.

Před zkouškou musíte zajít do pokladny Městského úřadu v Litvínově nebo Magistrátu města Mostu  a zaplatit 700 Kč podle zákona o správních poplatcích. Toto není příjmem autoškoly. Při případné opravné zkoušce z pravidel provozu (test) musíte opět zaplatit a to 100 Kč a za opravu z jízdy 400 Kč. S sebou ke zkoušce přinést doklad o platbě a současně na zkoušky přijít s platným Občanským průkazem (ne cestovní pas nebo potvrzení o ztrátě OP). Samotná zkouška pak začíná testem z pravidel provozu a předmětů souvisejících na PC a pokud váš test skončí hodnocením „PROSPĚL„, postupujete do další části zkoušky z jízdy. V opačném případě vaše zkouška končí a jdete domů.

 

Zkouška z jízdy.

Tato dílčí část zkoušky je rozdělena do 3 částí:
1. předvýjezdní kontrola vozidla
2. zkouška z jízdy v malé rychlosti a manévrování s vozidlem
3. zkouška ve vyšších rychlostech a jízda mimo obec

 

K bodu 1) – předvýjezdní kontrola vozidla
V této části zkoušky zkušební komisař ověřuje vaše znalosti z hlediska bezvadného technického stavu vozidla. Zde uvádíme pár rad, co byste měli vědět:

– již při příchodu k vozidlu se dívám, zda pod vozidlem není nějaká vyteklá provozní kapalina a pokud ano, pak zjišťuji jaká a zda i bez ní mohu dojet třeba k nejbližší čerpací stanici nebo servisu k doplnění

– obejdu celé vozidlo a zkontroluji pohledem, zda mám vůbec všechna kola, jejich nahuštění (pohledem), stav drážek dezénu po celém povrchu pneumatiky, přední i zadní stěrače a zda např. za vozidlem neleží nějaký opilý a spící člověk (tento případ se stal a řidič skončil u soudu pro ublížení na zdraví), platnost technické prohlídky, obě nepoškozené registrační značky a vizuální kontrola všech světel a zda případně není prasklé čelní sklo

– zkontroluji lékárničku a povinnou výbavu

Kontrola hloubky zářezů dezénu pneumatiky a správné nahuštění.

Správný tlak vzduchu v pneumatice má přímý vliv na bezpečnost jízdy i životnost pneumatik. Zjišťuje se na studených, jízdou nezahřátých pneumatikách. Správné tlaky se pohybují kolem 200 – 250 kPa, záleží na velikosti pneumatiky, její konstrukci a zatížení vozidla. Předepsané tlaky pro konkrétní vozidlo jsou většinou uvedeny v tabulce na víčku od nádrže. Hloubka zářezů po celém povrchu dezénu je u letních pneumatik 1,6 mm a u zimních 4 mm. Je třeba si však uvědomit, že se jedná o minimální hloubku.

 

Provozní kapaliny

Důležitou součástí kontroly a péče o technický stav vozidla je pravidelná kontrola všech provozních kapalin, jejich dostatečné množství a dbát případně intervalů pro jejich výměnu. Jedná se o motorový olej, chladící kapalinu, brzdovou kapalinu a kapalinu v ostřikovačích skel.

Motorový olej

Pro bezchybnou funkci motoru je nutné mít dostatek motorového oleje v požadované kvalitě. Jeho výměna (včetně olejového filtru) se řídí návodem od výrobce. U nových vozidel nejčastěji v intervalu 30 000 Km. Pokud bychom mezi výměnami přece jen museli doplnit, dbáme na to, aby to byl správný druh předepsaný výrobcem vozidla. Množství oleje měříme zásadně u stojícího vozidla na rovině před jízdou za studena.

Chladící kapalina

Chodem spalovacího motoru vzniká velké teplo, které musí být odváděno (částečně je využito i na topení ve vozidle). O správné činnosti je řidič informován ukazatelem teploty, případně červenou kontrolkou. I řidič-laik však musí být schopen zkontrolovat dostatečné množství chladicí kapaliny ve vyrovnávací nádržce. Pokud máme málo kapaliny, doléváme za studena destilovanou vodu, v zimě nemrznoucí směs do chladiče (např. Fridex)

Brzdová kapalina

Brzdová kapalina zajišťuje přenos síly od pedálu brzdy na vlastní mechanismus. Nedostatek brzdové kapaliny může mít za následek dopravní nehodu s fatálními následky, protože svědčí o netěsnosti brzdového systému. Jedná se o velmi nebezpečnou závadu. Je nutné zajistit opravu v odborném servisu.

Kapalina v ostřikovačích

Dostatek kapaliny nám zajišťuje bezpečnost jízdy tím, že při znečištění skla, např. při předjetí nákladního vozidla za deště, v zimě apod. můžete skla ostříknout a následně stěrači otřít. Na dolévání používáme speciální nemrznoucí směs, v létě nebo v nouzi stačí i obyčejná voda.

 

Registrační značky

Laicky se stále používá pojem státní poznávací značka (espézetka). Na zadní RZ je v  červené známce proděravěním označen měsíc a rok platnosti technické prohlídky.

Povinná výbava

 

  • výstražný trojúhelník
  • reflexní vestu
  • autolékárničku
  • rezervní kolo nebo prostředky na opravu (lepicí sadu)
  • klíč na kola
  • zvedák

Tři poslední věci řidič mít nemusí, má-li sjednanou asisteční službu pro opravu defektu pneumatiky nebo bezdemontážní soupravu k tzv. nouzovému dojetí

Symboly a kontrolky

Pomocí symbolů používaných na různých spínačích a ovladačích se můžeme orientovat i v neznámém vozidle. Barva tvary jsou univerzálně používané všemi výrobci vozidel. Orientačně si budeme pamatovat, že oranžové barvy značí jen upozornění, zatímco červené vážnou závadu nebo jiný problém. Podrobný popis najdeme u každého vozidla v návodu k užívání a je třeba je znát na 100%.

K bodu 2) – zkouška z jízdy v malé rychlosti – obvykle do 30 km/hod a manévrování s vozidlem

Navzdory rozšířené představě, že umění řídit vozidlo z hlediska jeho jistého ovládání se pozná ve vyšších rychlostech, opak je pravdou. Zde se odhalí případné nedostatky při ovládání vozidla nejrychleji. Jedná se o různé situace s opakovaným rozjížděním, popojíždění, otáčení v provozu a parkování, např. couváním.

Zde se často setkáte s pokynem zkušebního komisaře, který zní:
„Na následující křižovatce odbočte vpravo a pak se na vhodném místě za pomoci couvání bezpečně otočte a pojedeme zpět“.

Více instrukcí nedostanete. Tato část zkoušky trvá obvykle do 10 min a následně se přesuneme do části třetí.

 

K bodu 3) – zkouška ve vyšších rychlostech a mimo obec

V této části žadatel musí předvést jízdu v běžném městském provozu až do maximální povolené rychlosti a dále, že je schopen i ve vyšší rychlosti mimo obec (min. 75-80 km/hod) bezpečně ovládat vozidlo, sledovat dopravní značení a dodržovat všechna pravidla silničního provozu. V nepříznivém počasí, např. za deště musí umět ovládat funkci stěračů a znát význam jednotlivých světelných kontrolek. Tato část zkoušky trvá cca 10 -15 min a po té se vracíme městem opět zpět na místo, odkud jsme vyjeli – tzn. ke zkušebně. Zde pak zakončíte zkoušku zaparkováním s příčnou změnou směru jízdy. Obvykle couváním, zkušební komisař však někdy bude chtít zaparkovat jízdou vpřed.

 

A jak jsme dopadli při zkoušce? Co znamená, že jsem neprospěl (-a)?

Základní kritéria hodnocení zkoušky jsou stanovená zákonem a zkušební komisař se tím řídí.
Jedná se o tyto následující oblasti:

1. dílčí část – znalost výše uvedených věcí kolem technického stavu vozidla

 

2. dílčí část – jízda v pomalé rychlosti

a) manévrovaní s vozidlem v omezeném prostoru
b) rozjíždění a zastavování, rozjíždění ve stoupání
c) otáčení
d) parkování – šikmé, kolmé, podélné
e) jízda v rychlosti do 30 km/hod

 

3. dílčí část – jízda ve vyšších rychlostech a jízda mimo obec

a) bezpečný způsob řízení s ohledem na ekonomiku provozu
b) železniční přejezd
c) různé druhy pozemních komunikacích
e) zvýšený výskyt chodců na přechodech
f) jízda mimo obec ve vyšší rychlosti
g) ovládání vozidla
h) rychlé a správné rozhodování
i) reakce řidiče
j) opuštění vozidla

 

Chyby v řízení, při kterých se zkouška ukončí okamžitě s klasifikací NEPROSPĚL

1. překročení rychlosti stanovené obecnou úpravou nebo dopravní značkou
2. ohrožení jiných účastníků provozu
3. vytvoření nebezpečné situace
4. nesprávné najetí do křižovatky
5. nedání přednosti v jízdě
6. nedostatečný boční odstup od míjených zaparkovaných vozidel
7. nezastavení na značce STOP
8. nerespektování dopravního značení
9. zásah instruktora do řízení, ať už verbálně nebo přímo fyzicky

 

A na závěr „tucet“ dobrých rad, které pokud budete dodržovat, tak jistě budete při zkoušce úspěšní:

 

1. Pozor na všechny železniční přejezdy: jeď nejlépe na 2. převodový stupeň, cca 25 – 28 km/h a pořádně se rozhlédni před samotným překonáním přejezdu!

2. Pozor na přednost zprava: přiznej ji i fyzicky, nestačí jen opticky – podívat! Podívat se neznamená vždy vidět!

3. Přednost protijedoucích vozidel, pokud je překážka na tvé straně. Nezapomeň zrcátko, směrovku!

4. Každý přechod pro chodce kontroluj už z dálky: nezapomeň, že přechod má dvě strany, pozor na chodce i semafory!

5. Pokud dostaneš příkaz od komisaře k odbočení: zrcátko, směrovku (polovina hotová), poté teprve začni zpomalovat a řešit situaci!

6. Pozor na správné najetí do křižovatky a to i v jednosměrné komunikaci: (značka, – ale pokud jsem jí neviděl, pomůže mi, že po obou stranách komunikace stojí auta čelem dopředu), do křižovatek se postav na správnou stranu!

7. Kruhový objezd vyhodnocuj  již zdálky (první „nepřítel“ je ten zleva). Pamatuj na „zlaté kruhákové pravidlo tří dvojek“ – posledních 20 m jedu rychlostí cca 20 km/h na 2.převodový stupeň,  snaž se na něj najet pokud možno bez zastavení. Projížděj ho (pokud situace dovolí) konstantní rychlostí!

8. Parkování podélné či příčné: nezapomínat zrcátko, směrovku!

9. Nezapomeň na ruční brzdu při rozjíždění i do toho nejmenšího kopečku, pokud to nezvládáš jen nohama.

10. Nezapomeň na zákaz předjíždění, například v blízkosti a na žel. přejezdu, přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty!

11. Sleduj všechny dopravní značky včetně dodatkových tabulek.

12. Dodržuj bezpečný odstup od vozidla vpředu (2 vt., resp. polovinu rychlosti v metrech) a také boční od míjených zaparkovaných vozidel (cca 1 m)